Le Vampire
Toi qui, comme un coup de couteau,Dans mon coeur plaintif es entrée;Toi qui, forte comme un troupeauDe démons, vins, folle et parée,
De mon esprit humiliéFaire ton lit et ton domaine;— Infâme à qui je suis liéComme le forçat à la chaîne,
Comme au jeu le joueur têtu,Comme à la bouteille l'ivrogne,Comme aux vermines la charogne— Maudite, maudite sois-tu!
J'ai prié le glaive rapideDe conquérir ma liberté,Et j'ai dit au poison perfideDe secourir ma lâcheté.
Hélas! le poison et le glaiveM'ont pris en dédain et m'ont dit:«Tu n'es pas digne qu'on t'enlèveÀ ton esclavage maudit,
Imbécile! — de son empireSi nos efforts te délivraient,Tes baisers ressusciteraientLe cadavre de ton vampire!»
Upír
Ty, která jako zabijákv mé bědné srdce vnikla jsi mi,ty, která - mocí silná takjak horda běsů s čáry svými -
se v pokořeném duchu mémteď roztahuješ se svou vládou,ty, bídnice, s níž spoután jsemjak odsouzenec se svou kládou,
jak se hrou umíněný hráč,jak tupý pijan se sklenicí,jak s červy mrcha v šachtě tlící,buď zatracena, mrtva radš!
Já meči říkal, aby, hbitý,mi pomoh' volnost získat zpět,a v zbabělosti, zapřev city,jsem o to prosil i ten jed.
Žel, meč a jed se zamračilya s pohrdáním řekly jen:"Ty nejsi hoden, pobloudilý,být z toho jařma vymaněn.
I kdyby tě snad naše sílyupíra tvého zbavily,tvé polibky by za chvílitu jeho mrchu oživily!"
Wampir
Ty, co tak weszłaś w serce moje,Jak sztylet w głąb wrażego łona,Ty silna jak demonów roje,Co przeszłaś próżna i szalona,
Ażeby włości mieć i łożeZ podeptanego mego ducha,Z którą się zrosłem, podły tworze,Jak rab przyrasta do łańcucha,
Jak wściekły gracz o grze pamięta,Jak pijak, co ust nie oderwieOd flaszki, jak tkwi robak w ścierwie -Przeklęta bądź! Przeklęta!
Myślałem: Niechże ostrze szpadyGwałtownym pchnięciem mnie wyzwoli!Lub zaklinałem ciche jady,By dopomogły mi w złej doli.
Niestety, cóż? Trucizny, mieczeOdpowiedziały mi z pogardą:"Nie jesteś godzien, nędzny człeczeBy twą niewolę skruszyć twardą;
Zaprawdę, o stworzenie głupie,Gdy panowanie jej upadnie,Twe pocałunki zbudzą snadnieŻycie w wampira twego trupie."
Вампир
О ти, хто, наче сталь ножа,Ввійшла у плоть мою криваву,І я всім тілом задрижав,Як степ з чортячої розправи,
Навіщо, мій скоривши дух,Зробила з нього блудне ложе?І для раба весь світ потух -Мене звільнить ніхто не може:
Як гра затятого гравцяІ як п'яницю склянка винна,Як черви чорний труп мерця,Мене ти, суко, не покинеш.
Меча я гострого просивПодарувать мені свободу,Отруту чесну я моливНа змову дать таємну згоду.
Але отрута й гордий мечМені зневажливо сказали:Таким, як ти, немає втеч -Смерть не вампіру зуби скалить.
Тварюко! З чорних володіньЯкби тебе звільнить для миру,Ти б цілував померлу тінь,Щоб воскресить свого вампіра!