Pour soulever un poids si lourd,Sisyphe, il faudrait ton courage !Bien qu'on ait du coeur à l'ouvrage,L'Art est long et le Temps est court.
Loin des sépultures célèbres,Vers un cimetière isolé,Mon coeur, comme un tambour voilé,Va battant des marches funèbres.
- Maint joyau dort enseveliDans les ténèbres et l'oubli,Bien loin des pioches et des sondes ;
Mainte fleur épanche à regretSon parfum doux comme un secretDans les solitudes profondes.
Sisyfe, valit na ten srázbřímě - to chce mít i tvou sílu.Byť mám odvahu k svému dílu- umění dlouhé, krátký čas.
Jdouc k hřbitůvku, jenž leží stranouod slavných hrobů, srdce mi,jak buben flórem zastřený,bubnuje v chůzi tesknou hranou.
Spí, pohřben mnohý z klenotův zapomnění a temnotu,kde motyka nic není platná.
Odkvete mnohé květenstvís vůní sladkou jak tajemstvído samoty a nenávratna.
かかる重荷を持ち上げるにはシジフォスよ お前の忍耐がいるどんなに頑張ってみたところで道は長く 人生は短い
名高い墓地からは遥か離れ俺はさびしい墓場に向かってくぐもった太鼓の音のような葬送の曲を奏でるのだ
そこにはあまたの宝石が埋まる暗黒と忘却に包まれてつるはしもドリルも届きはしない
あまたの花が悔恨のうちに秘めやかな香を立てる深い孤独に包まれながら