Charles Baudelaire "À une madone" Слова пісні

À une madone

Ex-voto dans le goût espagnol

Je veux bâtir pour toi, Madone, ma maîtresse,Un autel souterrain au fond de ma détresse,Et creuser dans le coin le plus noir de mon cœur,Loin du désir mondain et du regard moqueur,Une niche, d'azur et d'or tout émaillée,Où tu te dresseras, Statue émerveillée.Avec mes Vers polis, treillis d'un pur métalSavamment constellé de rimes de cristal,Je ferai pour ta tête une énorme Couronne ;Et dans ma jalousie, ô mortelle Madone,Je saurai te tailler un Manteau, de façonBarbare, roide et lourd, et doublé de soupçon,Qui, comme une guérite, enfermera tes charmes ;Non de Perles brodé, mais de toutes mes Larmes !Ta Robe, ce sera mon Désir, frémissant,Onduleux, mon Désir qui monte et qui descend,Aux pointes se balance, aux vallons se repose,Et revêt d'un baiser tout ton corps blanc et rose.Je te ferai de mon Respect de beaux SouliersDe satin, par tes pieds divins humiliés,Qui, les emprisonnant dans une molle étreinte,Comme un moule fidèle en garderont l'empreinte.Si je ne puis, malgré tout mon art diligent,Pour Marchepied tailler une Lune d'argent,Je mettrai le Serpent qui me mord les entraillesSous tes talons, afin que tu foules et railles,Reine victorieuse et féconde en rachats,Ce monstre tout gonflé de haine et de crachats.Tu verras mes Pensers, rangés comme les CiergesDevant l'autel fleuri de la Reine des Vierges,Étoilant de reflets le plafond peint en bleu,Te regarder toujours avec des yeux de feu ;Et comme tout en moi te chérit et t'admire,Tout se fera Benjoin, Encens, Oliban, Myrrhe,Et sans cesse vers toi, sommet blanc et neigeux,En Vapeurs montera mon Esprit orageux.

Enfin, pour compléter ton rôle de Marie,Et pour mêler l'amour avec la barbarie,Volupté noire ! des sept Péchés capitaux,Bourreau plein de remords, je ferai sept CouteauxBien affilés, et, comme un jongleur insensible,Prenant le plus profond de ton amour pour cible,Je les planterai tous dans ton Cœur pantelant,Dans ton Cœur sanglotant, dans ton Cœur ruisselant !

Jedné Madoně

Ex voto na španělský způsob

Má paní,Madono, chci vystavět k Tvé chválepodzemní oltář v tmách své bídy neskonalé,v svém srdci nejhlubším, kde nezasvítí mi,v bezpečí před touhou a zraky světskými,vyhloubit výklenek s blankytem plným zlata,kde budeš žasnouc stát jak socha kouzlem jatá.Z broušených Veršů svých, té mříže prosté vad,kde rýmy z křišťalu jak hvězdy budou plát,Ti zkuji Korunu, má smrtelnická Paní,a v žarlivosti sve Ti střihnu bez váhaníbarbarský těžký plášť s tvrdostí ulity,travalou pochybou mé láasky podšitý,který jak strážnice zavře Tvé vděky Panny,nikoli Perlami, Slzami vyšívaný.Za šaty budeš mít mou Touhu měnivou,jež klesá, stoupá zas před božskou krásou Tvou,na vršcích houpe se a v dolech léhá milea halí v polibky Tvé tělo růžobílé.Má Úcta obuje Tvé nohy v střevíce,deptané Tebou v prach, Ty moje Světice,které svým stiskem však jak formy zmocní se jicha věrně podrží v svém nitru obraz jejich.A nejsem-li Ti s to přes všechnu vůli svouzkout jako Podnožku snad Lunu stříbrnou,já Hada z prsou svých dám pod Tvé paty libé,bys v smíchu šlapala to zvíře škodolibé,nafouklé záštěmi a jedy sprostých slin,vítězná Královno, ty Vykoupení vina!Všechny mé Myšlenky, jež budou spořádany,jak svíce stavěné na oltář Svaté Panny,zlatíc modrý strop reflexy září svých,Ti budou hledět vstříc vždy s ohněm ve zracích.A ježto ve mně vše jen láskou k Tobě plane,všechno se kadidlem a Olibanem stanea duch můj, vrchole tak bílý jako sníh,se bude k Tobě nést ve vonných Oblacích.

A abych doplnil Tvé Mariiny ctnostia lásku promísil se zvrhlou ukrutnosti,já - temná rozkosi! - já, katan nešťastníkja z Hříchů smrtelných si skuji sedm Dýka za terč bera si Tvou lasku v hloubce její,jak kejklíř bez citu, aniž se pozachvěji,je budu zarážet v Tvé Srdce trpící,v Tvé Srdce krvavé,v Tvé Srdce zuřící!

Přeložil Svatopluk Kadlec