Stihija
Ne tražiš me dugo sama boriš se,paziš da ne uhvatim ti trag.Svoje poraze svima lako sakrićeš,al' bi poznao te neko davno drag.
Ja ne tražim te, umem da ti pobjegnem,pazim da ne pomislim na nas.Moje poraze niko ne primjećuje,to sam samo tebi pričao na glas.
Al' dođu mi dani kad u vazduhu te ipak osetim na čas,i znam da plačeš tiho što život nam prolazi bez nas.
Kao stihija ceo život pred očima,sad vidim ti i ja, šta smo imali nekada.Jedan svet je pukao na sveta dva,sad pusta, a nedodirljiva.
Živel
Nehledáš mne, již dlouho bojuješ samaDáváš si pozor, abych nevysledoval tvoji stopuSnadno od všech skrýváš svoje porážky,Jen ne od někoho, na kom ti už dávno záleží
Já tě nehledám, a neumím od tebe utéctDávám si pozor, aby nemyslel na násMých porážek si nikdo nevšímáTo jsem sám řekl nahlas jen tobě
Ale přicházejí dny,kdy tě cítím ve vzduchu, na momentA vím, že pláčeš ticho, že život prochází bez nás
Jako živel celý život před očimaTeď vím, co jsme ty a já kdysi měliJeden svět se rozlomil na dva světyTolik prázdné a nedotknutelné
Fiamma
Tu non mi cerchi, da tanto tempo combatti da solaTi assicuri ch’io non catturi la tua sciaA tutti nascondi facilmente le tue sconfitteMa qualcuno, caro tanto tempo fa, lo capirebbe
Io non ti cerco, so come sfuggirtiFaccio attenzione a non pensare a noiNessuno parla delle mie sconfitteSoltanto a te ne ho parlato ad alta voce
[Ponte]Ma vengono a me giorni in cui per un istante ti sento nell’ariaE so che piangi in silenzio perché la nostra vita passa senza noi
[Rit.]Come una fiammaOra vedo la vita interaDi fronte agli occhi miei, io e teQuel che avevamo una voltaUn mondo interoSi è spaccato in due mondiOra deserti e irraggiungibili
Io non ti cerco, so come sfuggirtiFaccio attenzione a non pensare a noiNessuno parla delle mie sconfitteSoltanto a te ne ho parlato ad alta voce
[Rit. x 2]Come una fiammaOra vedo la vita interaDi fronte agli occhi miei, io e teQuel che avevamo una voltaUn mondo interoSi è spaccato in due mondi
[Ponte]Ma vengono a me giorni in cui per un istante ti sento nell’ariaE so che piangi in silenzio perché la nostra vita passa senza noi
[Rit.]Come una fiammaOra vedo la vita interaDi fronte agli occhi miei, io e teQuel che avevamo una voltaUn mondo interoSi è spaccato in due mondiOra deserti e irraggiungibili
Стихия
Ты не ищешь меня, давно уже борешься однаСледишь, чтоб я не словил твой следТы легко скрываешь от всех свой проигрыш,Но не от того, кто давно тебе дорог
Я не ищу тебя, и умею от тебя сбежатьИ слежу за тем, чтоб не думать о насМой проигрыш никто и не замечает,Я сам сказал тебе о нем вслух
Но бываю такие дни иногда, когда все еще чувствую тебя в воздухеИ знаю, ты плачешь тихо о том, что жизнь проходит без нас
Как стихия, вся жизнь перед глазамиИ видим сейчас ты и я , что было у нас когда-тоОдин мир разорвался на два,пустых и неприкасаемых