Tekuté písky
Jak je to hezké, když se někdo žení,jak je to smutné, když se někdo vdává,gumový kotouč bije do hrazení,chybějí branky, nikdo nepřihrává.V ruině fasád, skrytých za lešení,zestárlí mladí za kvartýr a stravu,vlečem se časem, zpola udušeniv tekutých píscích gubernijních mravů.
Zabouchli dveře? Dereme se zadem,zakleti v Knize lesů, vod a strání,nařvaná tlama hlásá za výkladem,že konec snů je koncem milování.Gumový kotouč bije do hrazení,není-li v kapse, nikdo nerozdává,ne, není hezké, když se někdo žení,ne, není smutné, když se někdo vdává.
Být špatným hercem - nad to v světě není:není-li dramat, stačí operetka,gumový kotouč bije do hrazení,nelze-li zkraje - tedy od prostředka.Husita spílá obrněným vozůma čas si žádá ledakterou hlavu,zbudeš-li bez ní - k čemu je ti rozumv tekutých píscích gubernijních mravů?
Lešení skrývá paranoiu fasád,žvanění tupců místo rozhovoru,než v klidu zdechneš, nezbývá než nasát,utopit zbytek odvahy a vzhůru.Vyplníš jméno, místo narozenía sumu cifer, jež se nepřiznává,tak už to bývá, když se někdo žení,tak už to bývá, když se někdo vdává.
Ze školy děti nesou vysvědčení,zdalipak tuší, o čem se ti zdává,když v noci žehlíš, stárnouc nad pečení?O troše lásky, jíž se nedostává.Nakoupíš chleba, vodu po holenía zapřeš víru, jež se nevyznává,tak už to bývá, když se někdo žení,tak už to bývá, když se někdo vdává.
Mlčení skrývá paranoiu žití,mlčíš a zdobíš okna pro oslavu,víc nežli duše platí živobytív tekutých píscích gubernijních mravů.Z bouřlivé vášně letmé pohlazení,němota padá na zamrzlou vodu,gumový kotouč bije do hrazenía jen pár týdnů zbývá do rozvodu.