Bremen
Čaj do kelímku, pot a milencia automaty telefonnítaky jsme takhle stáli v červenciv uších mi pořád ještě zvoní
Taxíky, chlapec s míčem, dětiza upatlaným sklema na okna se nosy lepíve vlaku z Brém
Holka v kožený bundě s hejskemnohu přes nohu si hodilapodívej, vždyť já sama taky nejsemco jsem myslela
Holubi na peróně sedějjako vločky na lucerněa hodiny, ty vlakům odjezd měřejkaždýmu stejně, čestně a věrně
Hvězdy na mezi počítá Evě Adamasi usnu až zejtra navečírjablko z ruky mi do klína padánebe přikryl tmavomodrej krepdešín
Čaj do kelímku…
Bůh ví kudy jedem, usnuli už všichnii princezna z leporelaozvi se lásko, vzkaz mi na sklo dýchnipoletím jako střela
Hvězdy na mezi počítá Evě Adam…