Dotyky Slávy
Kde jsou ty časy kdy holčičku svou,Tak rád jsem houpaval na kolenou.Dávno jsi velká a vlastní svět máš,Byli jsme čtyři zbyly jsme už jen dva...Aaaa jen dva...
Bylo to užasný žít s legendou,Málo kdo chápal že věci tu zvláštní jsou.Kde jakej táta dal svý děti spát,Ty jsi byl pryč a já mohla jsi o tom jen zdat...Aaaa jen zdát...
Dotyky slávy přišly náhodou,Vyrostly s námi každý máme svou...Aaaaaaaaaa...Aaaaaaaaaa...
Štěstí jsou střípky sem tam osloví,Proč nám nic nikdy včas nenapoví...Kdo ví ...
Vůbec jsem nechtěla zpívat a hrát,Jen někde žít s někým kdo by mě chtěl mít rád...Aaaa mít rád...
Dotyky slávy přišly náhodou,Vyrostly s námi každý máme svou...Aaaaaaaaaa...Aaaaaaaaaa...
Kde jsou ty časy už holčička má,Dotkla se slávy a možná je dál než já...