Beogradski Sindikat "Svedok" letra

Traducción al:csenru

Svedok

‘Teo bi svaki da ima zivot ovaki,da bude kriminalac, Porse, Kavasaki.Ovo pravi je gangsteraj, opusti se i pevaj,odrast’o na ulici, gde je vazda bio belaj.Poc’o sam u Svabiji — selidbe, moleraj,„baustel” sa Turcima, kuntao sa Kurdima.Dos’o sam iz Pickovca kog nema ni na mapi,na Zapadu naucio sta je zivot pravi.Ovde sam se slifovao, ispek’o sam zanat,rekao sam sebi: Ma uspecu ja garant.Nas’o bolju sljaku, malo radio „na kvaku”,nisam bir’o klijentelu, prim’o svaku stranku.Gilipteri me navukli, kad sam otis’o za Frankfurt,da s’ carapom na glavi vozim ih u banku.Tu sam malo odrobi’o, jebiga, klinac sam bio,iznabad’o svakog ko bi me proziv’o.To sam radio za primer, da stekao bi’ ime,jer rekli su mi stariji da tako to ide.Kad izas’o sam „vani” iz Sluzbe su me zvali,da obavim neki poslic, novi pasos su mi dali.Ja gledam moja slika, ali pise drugo ime.Nista nisu rekli samo gde treba da idem.Iz Hamburga sam trajektom otis’o za Stokholm,Cetnike i Ustase — sve sam ih izrok’o.Rekli mi: Zadrzi sve ono sto si pokr’o.Nocu diskoteke, trosio sam mnogo.Skupilo se drustvo, svi iz bivse Juge,tamo besneo je rat, a mi svi zlatne cuke.Tad’ se raspala i Sluzba, ali ne i nasa druzba,tamo dole sankcije, a nama ovde zurka.

Refren:Svi znaju ko sam ja, da sam dosao sa dna,i zato grabim sve sto mogu, jer mi pripada.Ma znaju ko sam ja, Sluzba, Vojska, Murija,i zato grabim sve sto mogu, jer mi pripada.

Presli „via Zürich” sve do Azurne obale,„Kartijeove” zlatare mnogo nam se dopale.Za oko su nam zapale prebogate strankinje,sve su redom htele da probaju muskarcine.Mi svi mladi, sportisti, tetovaze, oziljci,duge kose nosili, nismo im oprostili.Posle ih orobili pa za franke podvodili,sve smo redom drzali, ne pitaj me rođeni.I da ne verujes, tako mi u Ricu nešto klopali,usred zalogaja zvonim, umalo da se zadavim.Vidim +381, mozda majka me treba,il’ neko od mojih sa sela, ko me zove u sred jela?Kad neki nepoznat glas kaze: Znas ti ko je ovde,ti se tu zajebavas, dok se nasi ovde bore,brzo pakuj torbe, jos sutra da si ovde,nemoj da nam vrdas, da ne pravimo problem.Znao sam ja ko je, spakov’o se brze bolje,ma ima 15 godina da nisam bio dole.Taman sam se ponadao da videcu moje,kad ono malo morgen, eto mene u sred Bosne.Sa cinom i ekipom, blindiranim dzipom,sve po naredjenju, ja nista nisam pit’o.Nista nisam pip’o, sem malo bele tehnike,kojekakvih kuraca smo trpali na slepere.Kad sam dos’o u Beograd sve sam mrko gled’o,sve te gradske mangupcice za cas sam poredj’o.Hohstaplercice i sline, sto tu mi nesto glume,a moze vrana sa zemlje u dupe da im kljune.I nije bilo tesko da sve im lepo uzmem,takav je moj zivot, ja drugacije ne umem.

Refren:I ceo grad me zna, kao da sam s’ asfalta,i neka misle svi da teska sam seljacina.Jer ceo grad me zna, pevaljka, manekenka,i svaka kaze da sam ljakse, al’ mi ipak da.

Ovaj grad i zemlju ja nikad nisam voleo,ovde sam ziveo samo zato sto sam morao.Ovde sve je na prodaju, e vidis to mi se dopalo,za bas male pare kupis sve ono što je propalo.I firme i ljude, stek’o sam i ugled,prijemi, parade, kokteli, ambasade.Placao sam stranke, i ovakve i onakve,bilborde, reklame, turneje, kampanje.Pevale mi razne, one estradne i gradske,sto misle da sam ljakse, al’ za kintu sve rade.Sazidao par crkava da malo smirim savest,posle svega sto sam prosao nocu tesko zaspim.A preko dana naspem, tu i tamo i povucem,samo malo da se sredim, nisam ja navucen.Nego svasta cujem, i sta treba i sta ne treba,kriminal i politika, e u tome ti je nevolja.

Ove sto sam izdrzav’o, sad im postalo malo,a mnogo ih je plasilo sto o njima sve sam znao.Pokrenula se istraga o mome poslovanju,trazili me, al’ me nisu nasli na imanju.Ja ih nisam cek’o, al’ nisam otis’o daleko,vec dole na primorje, gde ruka ruku miluje.Tu nema ekstradicije, il’ kako se to kaze,ovde sam slobodan k’o galeb, mogu do sutra da me traze.I tako, ja i moji jataci sedeli na obali,smejali se, pricali, neke jastoge klopali,i da ne verujes rodjeni, ponovo zvoni mi mobilni,stari dobri glas sto me godinama progoni.

Kaze: Opet smo te pronasli, od nas neces pobeci,biraj sta ti draze, saradnik il’ pokojnik?Presece me zivog, ovo nisam ocekiv’o,nije bilo lako da napravim izbor.

Al’ jbg sta ces svakom svoje dupe milo,

spakov’o se,klisnuo,na sudu sve sam priznao,

i stare drugare,sve sam redom izdao,

ocekiv’o najgore,da ovaj put sam riknuo,

al ponovo me zivot na srecu iznenadio,

desilo se ono,cemu nisam se ni nadao,

cista proslost,cista savest,nemam zasto da se kajem,

dobro je da ovde ljudi stvarno slabo pamte,

Imam novi ugovor,i nekim drugima sad dajem,

i kol’ko vidim rodjeni,jos dugo cu da trajem.

I svako dete zna,ceo svet pod nogama,

a ti se pitas kako,sta si duso mislila,

i svako dete zna,ceo svet pod nogama,

a ja se pitam,kol’ko kosta Srbija??

Svědek

Každý by chtěl mít takový životŽe bude kriminálník, Porsche, KawasakiTohle je opravdové gangsterství, jenom odpočívat a zpívatVyrostl jsem na ulici, kde byl vždycky bordelZačal jsem v Německu - vykrádání, sprejováníBauštel s Turky, spaní s KurdyPřišel jsem z buranova, který není ani na mapěNa západě jsem se naučil, co je to opravdový životZdokonaloval jsem se tu, upekl řemesloŘekl jsem si: "Určitě tu uspěji"Našel lepší práci, dělal "na kliku"Nevybíral jsem si klienty, přijal každou stranuVzali mě Geliebteři, když jsem šel do FrankfurtuAbych je zavezl do banky s ponožkou na hlavěChvíli jsem tady pracoval, jebat to, byl jsem ještě klukDělal jsem to, abych šel příkladem, abych byl někdoProtože mi starší řekli, že takhle to tu fungujeKdyž jsem opustil úřad, zavolali miAbych udělal nějakou službičku a nový pas mi daliByla tam má fotka, ale jméno mé nebyloNeřekli nic, jenom kam mám jítZ Hamburgu na trajektu jsem dorazil do StockholmuČetnici a Ustašovci - všechny jsem je zabilŘekli mi: Nech si všechno, co jsi ukradlV noci na diskotékách jsem utratil hromadu penězZaložil jsem gang, všichni z JugoslávieTam běsnila válka a my jsme všichni měli zlaté ručičkyPak se taky rozpadl úřad, ale ne náš gangPryč se sankcemi, my tu máme párty

Ref. Všichni mě znají, že jsem přišel ze dnaA proto si beru všechno, co můžu, protože mi to patříJo, vědí, kdo jsem - úřad, armáda, policieA proto si beru všechno, co můžu, protože mi to patří

Všichni jsme zamířili "via Zürich" na Azurové pobřežíDrahokamy Cartier, tolik jsme je milovaliDo oka nám padly bohaté cizinkyVšechny postupně chtěly vyzkoušet drsňákyMy všichni mladí sporťáci, tetování, jizvyMěly dlouhé vlasy, neodpustili jsme jimPotom jsme je okradli a pro franky dělali pasákyVšechny jsme je měli, neptej se mě kámoA nebudeš mi věřit, ale jedli jsme v RicuUprostřed večeře mi zazvonil mobil, skoro jsem se udávilVidím +381, možná mě potřebuje matkaNebo někdo z rodiny z domova, kdo mi volá uprostřed večeřeAle neznámý hlas řekl: "Víš, kdo to je?Ty se tam zajebáváš, když naši tady válčíHned se sbal a buď tu zítraPokud se nám nebudeš snažit utéct, nebudeme dělat problémy"Poznal jsem, kdo to byl, sbalil si věci, co nejrychleji to šloA po 15 letech jsem byl zase zpátkyOpravdu jsem chtěl vidět svou rodinuAle to se nepovedlo, byl jsem uprostřed BosnySe svým postavením, s mou partou, obrněným JeepemVšechno, jak bylo domluveno, na nic jsem se neptalNesáhl jsem na nic, jenom nějakou bílou technikuVšechny krámy jsme hodili do přívěsůKdyž jsem dorazil do Bělehradu, na všechny jsem se díval opovržlivěPro všechny ty maloměšťácké kokoty jsem měl sjednat pořádek

Výtržníci a odporní lidé, kteří se chovají jako chytříA vrána ze země je přitom může klovnout do prdeleNebylo složité jim všechno v klidu sebratTakový je život, jinak to neumím

Ref. A celé město mě zná, jako kdybych byl z asfaltuA nechám je, aby si mysleli, že jsem drsný venkovanProtože mě zná celé město, zpěvačky, modelkyA každá o mě říká, že jsem buran, přitom mi pak všechny dají

Tohle město a zemi jsem nikdy nemilovalŽil jsem tu jen proto, že jsem muselTady je všechno na prodej, no a to se mi líbiloZa neskutečně malé prachy koupíš všechno, co selhaloI firmy, i lidi, získal jsem reputaciRecepce, přehlídky, koktejly, ambasádyBillboardy, reklamy, prohlídky, kampaněVšechny možné holky mi zpívaly folkovou a moderní hudbuA všechny si myslely, že jsem buran, ale pro peníze udělají cokolivPostavil jsem pár kostelů, abych utišil své svědomíPo tom všem, čím jsem prošel, těžko v noci usnuA přes den si nasypu, tu a tam i potáhnuJenom proto, abych se dal trochu dohromady, nejsem feťákKaždopádně, poslouchám všechny možné věci, co můžu a co neZločin a politika, a tohle je ten problém

Pro ty, které jsem podporoval, to nebylo dostA vyděsilo je hodně, kolik jsem toho na ně vědělZačalo vyšetřování mého byznysuHledali mě, ale nenašli mě v mém doměNečekal jsem na ně, ale neodešel jsem ani moc dalekoJenom dolů na pobřeží, kde ruka ruku myjeTam se nevydávají hledaní, nebo jak se tomu říkáTady jsem svobodný jako racek, můžou mě hledat jak chcouA tak jsem já s mými parťáky seděl na pobřežíSmáli jsme se, kecali jsme a jedli nějaké humryA to mi chlape neuvěříš, zazvonil mi telefonStarý dobrý hlas, který mě po letech znovu nahánělŘekl: "Našli jsme tě znovu, neunikneš námVyber si, co je lepší - společník nebo mrtvola?"Vystrašilo mě to, nečekal jsem toNebyla to jednoduchá volba

Ale, co můžete dělat? Každý se stará o svou vlastní prdelSbalil jsem se, odešel a u soudu se ke všemu přiznalA staří parťáci, všechny jsem je podrazilOčekával jsem nejhorší, že jsem tentokrát už mrtvýAle naštěstí mě můj život znovu překvapilNečekané se stalo skutečnostíČistá minulost, čisté svědomí, nic, čeho bych litovalJe dobře, že lidé tady si toho moc nepamatujíZískal jsem nový kontrakt a dávám rozkazy zase jiným lidemA jak teď vidím, chlape, budu tady ještě dlouho

Ref. A každé dítě ví, celý svět pod nohamiA ty se ptáš jako, co sis myslel, drahouškuA každé dítě ví, celý svět pod nohamiA já se jen ptám, kolik stojí Srbsko

Aquí se puede encontrar la letra de la canción Svedok de Beogradski Sindikat. O la letra del poema Svedok. Beogradski Sindikat Svedok texto.