Зашеметяване
Шеметно летя по магистралата, Властелин на скоростта на светлинатаКрещейки високо във въздуха, взривявайки нощтаНяма почивка, Аз останах твърде дълго тук, Време е да продължа
Реалността е триизмерна, декорите са определениУтре е забулено в мистерия, а миналотото просто замъглени линииАко някога съм бил несправедлив, Прекланям се пред вината
А ти можеш да ми дадеш всичко, от което се нуждая този пътЩе се обичаме до първата светлина на деня
Да запалим света с горчиво-сладкото желаниеЗа да прогоним нощта, нека целия свят изгориДа запалим света от блаженството на сладкото отрицание, забвение и мирЩе позволиш ли да изгоря?
Лутайки се като отхвърлен, сенките добре разбрах саС постоянни спътници, които бих могъл да имамПо-нататък моето възмездие на кокили, печелейки над мен
Затова пресичам пълзешком граничната линия, в друго състояние на битиетоВкопчвайки се в милия живот на по-добрите дни, които съм видялКопнея за комфпрта на любящите ти обятия, за твоите страсти, за твоята прелест
А ти можеш да ми дадеш всичко, от което се нуждая този път...
Да запалим света...
Имала ли си някога чувството, че любовта ти затъмнява слънцетоДавам ти причината все още да бягамИзчезвам в тежкия блясък на неона
Да запалим света...
Oslnění
Valící se po dálnici, mistr rychlosti světlaKřičící do větru, trhající nocBez odpočinku, zůstal jsem tu tak dlouho, je na čase se pohnout
Realita je trojcestná, definovaná scénaZítřkem nazvaná mysterií a minulostí jen rozmazanými linkamiPokud někdy v mém jménu byla nespravedlnost, skláním se k vině
A můžeš mi dát všechno, co takto potřebujiBudeme se milovat až do prvního světla dne
Zapal svět hořkosladkou touhouAbys zahnala noc, nechť celý svět hoříZapal svět pro blaho ve sladkém zapření, zapomnění a mírNecháš mě shořet?
Unášená odvrhnutím, stíny jsou za dobřeS neměnnými společníky, kéž bych mohlBýt dál od mé Nemesis na chůdách mě získává
Tak se plazím přes státní hranici do dalšího stavu bytíChopící se života na lepší časy, které jsem vidělToužím po pohodlí tvé milující náruče, tvých vášních, tvých kouzel
A můžeš mi dát všechno, co takto potřebujiBudeme se milovat až do prvního světla dne
Zapal svět...
Cítila jsi někdy jak tvá láska zastiňuje slunce?Dávám ti důvod, stále jsem na útěkuMizím v těžké záři neonu
Zapal svět...
Ζάλη
Κυλώντας στην εθνική οδό, άρχοντας της ταχύτητας του φωτόςΟυρλιάζοντας στον αέρα, ξεσπώντας μες τη νύχταΚαμία ξεκούραση, έμεινα εδώ πολύ καιρό, είναι καιρός να προχωρήσω
Η πραγματικότητα έχει 3 τρόπους, καθορισμένο τοπίοΈως αύριο θα βαπτιστεί ως μυστήριο, και το παρελθόν μόνο θολές γραμμέςΑν ποτέ υπήρξε αδικία από μένα, υποκλίνομαι στην ευθύνη
Και μ' αυτό τον τρόπο μπορεί να μου δώσεις όλα όσα χρειάζομαιΘα αγαπιόμαστε έως το πρώτο φως της ημέρας
Βάλε φωτιά στο κόσμο με γλυκόπικρη επιθυμίαΓια να κυνηγήσεις τη νύχτα, άσε τον κόσμο να καείΒάλε φωτιά στο κόσμο για ευτυχία στη γλυκιά άρνηση, λήθαργος και ειρήνηΘα μ' αφήσεις να καώ?
Παρασυρόμενος σαν να πετάω, οι σκιές τη πατήσανεΜε συνεχής συντροφιά, αν μπορούσα θα το κάναΗ Θεία δίκη που είναι πάνω σε ξυλοπόδαρα και μακριά, με προφταίνει
Γι' αυτό μπουσουλώντας περνώ τα σύνορα, σε άλλη πολιτείαΑντέχοντας, για τις καλύτερες μέρες που είδαΠοθώντας τη παρηγοριά των αγαπημένων χεριών σου, τα πάθη σου, τις χάρες σου
Και μ' αυτό τον τρόπο μπορεί να μου δώσεις όλα όσα χρειάζομαι
Βάλε φωτιά στο κόσμο
Ένιωσες ποτέ την αγάπη να κάνει έκλειψη ηλίουΑυτός είναι ο λόγος που ακόμα ξεφεύγωΕξαφανίζομαι στη βαριά αντηλιά των νέον (φωτών)
Βάλε φωτιά στο κόσμο
Uimastus
Veeren mööda maanteed, valguskiiruse meister,Karjudes öhku, läbi öö lennatesEi mingit puhkust, ma olen siia liiga kuaks jäänud, on aeg edasi liikuda
Reaalsus on kolmik, steen välja defineeritudHomseks dubleeritud müsteerium ja minevik ainult hägused joonedKui on kunagi olnud ebaüiglustm minu nimel, ma kummardan süütundesse
Ja sa võid anda mulle kõik mida vaja sel viisilMe armastame kuni esimese aokumani
Süüta maailma tulle kibemagusa ihagaEt öö ära ajada, lase kogu maailmal tules põledaSüüta maailma tulle magusa eituse õndsuses, ääretus ja rahuKas sa lased mul põleda?
Triivides nagu kõrvale heidetu, varjudel on heaKoos pidevate kaaslastega, ma teeksin, mis saaksinKaugusest vaadates mu vaenlane karkudel läheneb mulle
Niiet ma rooman üle osariigipiiri, teisse olekusseHoian kinni elust heade päevade pärast, mida olen näinudIgatsen su armastavate käte mugavust, su kirgi, su lummust
Ja sa saad mulle anda kõik mida vaja sel viisil...
Süüta maailm tulle...
Kas sa tundsid kunagi, et su armastus on kui päikesevarjutusMa annan sulle põhjuse, olen ikka veel jooksusKaon neoontulede tugevasse pilkku
Süüta maailm tulle...
Trefelts
Køyrer nedover motorvegen, meister til ljosfartenSkrik opp i lufta, fyk gjennom nattaIngen kvile, eg har vore her for lengje, det er på tide å gå vidare
Røyndomen er ein tredelt veg, ein definert bakgrunnInnan i morgon kalla eit mysterium og fortida berre uklåre linerOm der nokon gong er nokon urett i mitt namn, so bøygjer eg meg for klaga
Og på denne måten kan du gje meg alt eg trengVi vil elska til soloppgang
Setja fyr på verdi med bittersøt lidenskapÅ jaga bort natta, la heile verda brennaSetja fyr på verdi for lukke i søt neitting, gløymsle og fredLèt du meg brenna?
Drivande som ein avkasta, skuggane har det fintMed faste fylgesveinar, kunne eg berreLenger unna tek fienden min på stylter innpå meg
So eg kryp over grensa, til eit anna tilværesplanHeld fast for harde livet til mine beste dagarLengtar etter hugnaden i dei kjærlege armane dine, lidenskapane dine, sjarmen din
På denne måten kan du gi meg alt eg treng...
Setja fyr på verdi...
Har du nokon gong følt din kjærleik formørka solaEg gjev deg grunnen til at eg fortsatt er på rømmenKverv i det tunge neonlyset
Setja fyr på verdi...
Confusão
A rolar pela estrada abaixo, senhor da velocidade da luz,A gritar no vento, rebentando pela noite,Sem descanso, estive aqui demasiado tempo, está na hora de ir
A realidade tem três saídas, uma paisagem definidaAmanhã já terá sido designada um mistério e o passado será linhas desfocadasSe alguma vez houve injustiça em meu nome, eu curvo-me perante a culpa
E podes dar-me tudo o que preciso desta formaAmaremos até à primeira luz do dia
Pegar fogo ao mundo com desejo agridocePara afugentar a noite, deixar o mundo arderPegar fogo ao mundo por felicidade em doce negação, esquecimento e pazDeixas-me arder?
À deriva como um abandonado, as sombras com todos os seus companheiros constantes,Quem me dera a mimMais atrás a minha nemesis em andas aproxima-se
Por isso rastejo para além da fronteira, para outro estado de serAgarrando-me com tudo o que tenho aos melhores dias que já viDesejo o comforto dos teus braços amorosos, as tuas paixões, os teus encantos
E podes dar-me tudo o que preciso desta forma...
Pegar fogo ao mundo...
Alguma vez sentiste o teu amor eclipsar o solVou dizer-te a razão pela qual ainda fujoDesaparecer no fulgor brilhante de néon
Pegar fogo ao mundo....
Омамљеност
Котрљам се низ аутоцесту,господар брзине светлостиВриштим у ваздух,пробијајући це кроз ноћНема одмора,остао сам овде предуго,време је за кренути даље
Стварност има три смера,задану сценографијуДо сутра ћу удвостручити мистерију и иза само нејасних линијаАко је икада било неправде у моје име,клањам се кривици
И ти ми можеш дати све што ми треба на овоме путуВолећемо се првог светлости дана
Запали свет горкослатком жељомДа отераш мрак,нека цео свет гориЗапали свет за благослов у слатком негирању,забораву и мируХоћеш ли ми допустити да изгорим?
Плутам као одбачени,сенке су то добро урадилеСа сталним пратиоцима,бих када бих могаоДаље у пољу мој осветник ме на штулама стиже
Зато пужем преко државне границе у друго стање постојањаДржим се драгог живота према бољим данима које сам видеоЖудим за угодом твојих волећих руку,твојих страсти,Твојих чари
И ти ми можеш дати све што ми треба на овоме путу...
Запали свет..
Јеси ли икада осећала да твоја љубав заклања сунцеЈа ти дајем смисао,још сам у бегуНестајем у снажном сјају неонских светала
Запали свет..
Förvirring
Rullar längs med motorvägen, mästare till ljusets hastighet,Skriker upp i luften, spränger genom nattenIngen vila, jag har stannat här för länge, det är dags att ta sig vidare
Verkligheten är en tredelad väg, ett definerat landskapI morgondagen dubbat ett mysterium och det förflutna endast suddiga linjerOm det någonsin skett orättvisa i mitt namn, bugar jag under skuld
Och på det här sättet kan du ge mig allt jag behöverVi kommer älska till dagens första solljus
Tänd eld på världen med bitterljuvt begärFör att jaga iväg natten, låt hela världen brinnaTänd eld på världen för lycka i ljuvlig förnekelse, glömska och fridKommer du låta mig brinna?
Driver omkring likt något bortslängt, skuggorna har det braMed ständinga följeslagare, skulle vad jag kundeVidare långt därborta kommer min nemesis på styltor ikapp mig
Så jag kravlar över delstatsgränsen, till en annan slags existensHåller fast för kära livet i de bättre dagar jag settLängtar efter tröst i din älskande famn, din kärlek, din tjusning
Och du kan ge mig allt jag behöver på det här sättet...
Tänd eld på världen...
Kände du någonsin din kärlek förmörka solenJag ger dig anledningen jag fortfarande är på rymmenFörsvinn i neons tunga blick
Tänd eld på världen...