Neumím být věrná
Hudba: Karel ŠtolbaText: Marta Skarlandtová
Ztrácím půdu pod nohama,zas to prokletí.Vezmu nohy na ramena,svět je veliký.Přede mnou jej uzavíráš,chceš mi duši vzít.Já ti ji však neslíbila,vrať jí zpátky klid.
Tebou můj svět nezačínáani nekončí.Pro nás oba bude změnavíc než žádoucí.Kdybych v Tobě vymizela,co Ti potom dám.Od Tebe pryč,proto utíkám.
Já, věrná být neumím.Víš, to po mně příliš žádáš,mám strach, že pak vyhořím.Víc, když už nesmím mít rádaústa, která líbají.Náruč, jako příliv mořísní o nich jen potají.Mé sny Ti však nenáleží.
Říkáš často ode mě chceš všechno nebo nicPtáš se lásko s prstem na rtech, co Ti můžu říct.Dlouho právem obáváš se, že dnes uslyšíš„Nech mě lásko, nech mě, prosím, jít“