初めて会った日を 今も覚えている?照れたように君はうつむいて目を反らしてばかりだったね
その仕草をとても 愛しく思うようになったのはいつの頃だったかななんだか懐かしいね
やがていくつもの季節が僕達の前を足早に通り抜けた
(*)白い雪が街を染める頃にも君の側にいさせて私これからも困らせてばかりかもしれないけど
夜通し話してた 未来だとか今があまりに私には眩しくて尊く感じていた
いつか過去を許せる日が来るといいのにと思ったら涙溢れた
(**)白い雪が溶けて街が鮮やかに彩られる頃もこうして君の事が大事で仕方ない私でいたい
わかり合えないまま すれ違った日も涙の日 そして笑顔溢れる日もそうどんな時だってどんな君であってもいつも受け止めるよ
(*)(**)
Také teď vzpomínáš na první den, kdy jsme se potkalibyl jsi stydlivý se skloněnou hlavoujen odkloněné oči, bylo to tak
přemýslím, kdy se mi tyto gesta staly drahýmiptám se, zda se tak stalo, když jsem byla okolo tebeco je to za nostalgii?
zanedlouho četná obdobínašeho předešlého v rychlosti uplynulo
bílý sníh také obarvil městonech mě jít po tvém bokutaké od nynějškai když nevím jestli tě to bude obtěžovat
přes noc jsme mluvili o budoucnosti a o nynějškuve skutečnosti jsou ve mě oslňujícíupřímě jsem cítila
někdy opustím minulým dnůmpřetékaly mi slzy, když jsem na to myslela
bílý sníh roztál městodo živých barev také okolotudíž ty okolojsi důležitý abych necítila bolest
ve dnech kdy jsme si nemohli rozunětdny slz a také dny zaplavené smíchema tak kdykolivať jsi čímkolivtě pokaždé přijmu