Už břízy zlátnou
Už břízy zlátnouuž je zima v povětříuž mi mráz leze pod kabátteď musím pěsti zatnoutnajít někde závětříkde nemusím se ani vlka bátkde někdo u krbu mě po ramenou pohladíkdyž venku do korun se vichr opíráněco nevyšlo, co na hrbu máš, nevadínová cesta se otvírá
Už stráně rudnouuž je zima v ovzdušíuž mi mráz leze do kapesach, bitvu trudnou nesvedu-li o dušivěčně s tělem budu jak kočka a pesmůj Bože, dej, než protluču se ke smrtinež z mýho dechu bude vánek v listí břízať to, co dals mi žít, prožiju do mrtizlý i dobrý, dej, ať má to vždycky říz
Bekle birazcık bekle(počkej, trošičku počkej)netvař se vztekleještě nejsme v peklev teplebekle bi dakka bekle(počkej, minutku počkej)když už to musí bejttak ať to není vlekle
Už listí padáuž je zima ve vzduchuuž mě mráz štípe do ušívpřed se přec vydámživota pro tu chuťi tam, kde cesta je nejužšímůj Bože, dej, až sedne na mě beznadějať ze mě vyjde ve výkřiku jadrnémty, co ho zaslechnou, už si s tím poradějjen když nejsem, dřív než musím, pod drnem
Bekle, birazcık bekle...
Už pozdní podzimbarví lesy do bělauž mi mráz rozhejbal sanicisotva jsem jednu přetěžkou noc dobdělavyhlížím, na jaký můj vlak zastavíš stanicimůj Bože, dej, až ucejtím, že další štychmi zase někdo někde vyšijeať zvolám: "Ne jak já, než ale jak chceš Tyvždyť než Ty těžko něco vyšší je!"
Bekle, birazcık bekle...