Babylonská věž
Jiným jazykem začala jsem mluviti když slova jsou stejná, jako dosudjazykem částic začala jsem půlitzrcadlení světa osu
A já Tě prosím, nech mě běžetjestli jsem jediná z Babylónské věžekdo tímhle jazykem vládnenauč mě to skrývat, ať nejsem první, kdo dolů spadne
Je v prostoru prostorv něm je náš vesmírv něm planeta Zeměna ní člověkv člověku srdcea v srdci Bůhv Bohu je prostorv něm je náš vesmírv něm planeta Zeměna ní člověkv člověku srdcea v srdci Bůh
Začala jsem mluvit jinou řečíjazykem mého těla buněkhmota mi připadá čím dál křehčímoře chýlí se k luně
Prosím Tě naznač mi význam jediného slovaz ochozu Babylónské věže Tě volámuž není čas, už trubači troubíz nejvyššího bodu světa Tě volám de profundis, z hloubi
Je v prostoru prostorv něm je náš vesmírv něm planeta Zeměna ní člověkv člověku srdcea v srdci Bůhv Bohu je prostorv něm je náš vesmírv něm planeta Zeměna ní člověkv člověku srdcea v srdci bůh
Jiné jazyky začala jsem slyšetjazyky atomů a prvoků duchastrach hlodá vnitřnosti v mém břišea ústa jsou hrůzou suchá
Jenže ještě něco je za tímuž vidím rýsovat se obrysynež se zhmotní, v mlze je ztratímjedinou buňkou mého těla nech mě ještě tady,Ty který dobrý jsi
Je v prostoru prostorv něm je náš vesmírv něm planeta Zeměna ní člověkv člověku srdcea v srdci Bůhv Bohu je prostorv něm je náš vesmírv něm planeta Zeměna ní člověkv člověku srdcea v srdci Bůh
A v Bohu je prostorv něm je náš vesmírv něm planeta Zeměna ní člověkv člověku srdcea v srdci bůh
A v Bohu je prostorv něm je náš vesmírv něm planeta Zeměna ní člověkv člověku srdcea v srdci Bůh
A v Bohu je prostorv něm je náš vesmírv něm planeta Zeměna ní člověkv člověku srdcea v srdci Bůh
V člověku srdcev něm je náš vesmírv člověku srdceV něm planeta Zeměv člověku srdcena ní člověkv člověku srdcea v srdci bůh