Až zaduly žestě
Když kapelník notu vzal na macabre valsea můj tanečník mě v pase chyt a zmáčk víc, než se patřídíky, můj příteli, že odvahu vzalsse mnou hledět vstříc tomu, co jen málokdo spatří
Když můj tanečník po sté se mnou obkroužil sála mně došel dech i naděje a part přebraly smyčcedík tobě, nepříteli, žes krev mi z žil sáltouha setřást tě mi pomohla uniknout smyčce
Jen harmoniko zaštěkej vztekle jak čubkadokud ti sama neřeknu:"Zastav se, halt!"vyrvi mi bolest z žaludku, z páteře, z pupkaať vítr vezme ji jak prach z kladenskejch hald
Když zaduly žestě a z nich nejvíc tubya Ty mlčel jsi a já slyšela jen ten prokletej valčíkodpusť mi, Bože můj, co vyšlo mi z hubyteď vím - je to čest, že nechals mě samotnou válčit
Jen harmoniko zaštěkej...
Když zahřměly činely a tympánů kotlea můj tanečník chechtal se, až praštěla mu čelistdíky, můj miláčku, žes nečekal zkrotleřekl jsi:" Osud tvůj je i můj,spolu budem mu čelit!"
Jen harmoniko zaštěkej vztekle jak čubkaať se to pěkně roztočí, ať to má kvaltvyrvi mi bolest z žaludku, z páteře, z pupkaať vítr vezme ji jak můj nakřáplej alt