Karavana mraků
Slunce je zlatou skobou na vobloze přibitý,pod sluncem sedlo kožený,pod sedlem kůň, pod koněm moje boty rozbitýa starý ruce sedřený.
Refrén: Dopředu jít s tou karavanou mraků,schovat svou pleš pod stetson děravý,/: jen kousek jít, jen chvíli, do soumraku,až tam, kde svítí město, město bělavý.
Vítr si tiše hvízdá po silnici spálený,v tom městě nikdo nezdraví,šerif i soudce - gangsteři, voba řádně zvolený,a lidi strachem nezdravý.
Sto cizejch zabíječů s pistolema skotačía zákon džungle panuje,provazník plete smyčky, hrobař kopat nestačía truhlář rakve hobluje.
Refrén: V městě je řád a pro každého práce,buď ještě rád, když huba voněmí,/: může tě hřát, že nejsi na voprátcenebo že neležíš pár inchů pod zemí.
Slunce je zlatou skobou na vobloze přibitý,pod sluncem sedlo kožený,pod sedlem kůň, pod koněm moje nohy rozbitýa starý ruce sedřený.
Refrén: Pryč odtud jít s tou karavanou mraků,kde tichej dům a pušky rezaví,/: orat a sít od rána do soumrakua nechat zapomenout srdce bolavý.