Nejsem tvá
Víš, je to dávno,potkával jsem denně holku z protějšího domu,krásnou, myslím na ni pořád,jako právě teď.
Jsem chycen, polapen,na dobro ztracen,Tvoje oči jsou pevná síť,jsem do nich lapen,toužím po ní od prvního okamžiku,od první chvíle,proč mě opouštíš, když jsem dosáh cíle?Tolik let jsem čekal až prolomim hráz,vrať se zpátky říkám,jen Ti vstanu tváří v tvář,usmíváš se, záříš,vždycky jsi tak milá,strašně roztomilá,hezká,veselá a živá.
Ale já, já jenom nevím jak,já nechci, nevolámuž nejsem Tvá.
Ty jsi dával a já brala, ale to už vážně nejde,tak nech mě prosím jít,je už pozdě, vážně věř mi,tak nech mě být.
Ty jsi dával a já brala, ale to už vážně nejde,tak nech mě prosím jít,je už pozdě, je už pozdě.
Už nechci bejt dál sám.
Den jako každej jinej,opět kráčíš sama,jsem nahlodán, odhodlán,Ústa otvírám,usmívá se,opět ze mě nevycházej slova,chi ji zpátky,jsem nervózní,zkouším to znova,vím, že je to ona,klepe se mi celé tělo,už nedokážu vyslovit to co by se mi chtělo,vím, že už mě nechce,toho moje vědomí se bojí,stále někde v koutku doufám, že o mě stále stojí.
Ale já, já jenom nevím jak,já nechci, nevolámuž nejsem Tvá.
Ty jsi dával a já brala, ale to už vážně nejde,tak nech mě prosím jít,je už pozdě, vážně věř mi,tak nech mě být.
Ty jsi dával a já brala, ale to už vážně nejde,tak nech mě prosím jít,je už pozdě, je už pozdě.
Už nechci bejt dál sám.
Ale já, já jenom nevím jak,já nechci, nevolámuž nejsem Tvá.
Ty jsi dával a já brala, ale to už vážně nejde,tak nech mě prosím jít,je už pozdě, vážně věř mi,tak nech mě být.
Ty jsi dával a já brala, ale to už vážně nejde,tak nech mě prosím jít,je už pozdě, je už pozdě.
Už nechci bejt dál sám.
Ty jsi dával a já brala, ale to už vážně nejde,tak nech mě prosím jít,je už pozdě, vážně věř mi,tak nech mě být.
Ty jsi dával a já brala, ale to už vážně nejde,tak nech mě prosím jít,je už pozdě, je už pozdě.
Ale já, já jenom nevím jak,já nechci, nevolámuž nejsem Tvá.
Víš, je to dávno,potkával jsem denně holku z protějšího domu,krásnou, myslím na ni pořád,jako právě teď.