Pocity
Z posledních pocitů poskládám ještě jednu úžasnou chvíli.Je to tím, že jsi tu, možná tím, že kdysi jsme byli..Ty a já, my dva, dvě nahý těla…Tak neříkej, že jinak jsi to chtělaTak neříkej, neříkej, neříkej mi nic..
Stala ses do noci, z ničeho nic moje platonická láska.Unaven bezmocí, usínám vedle Tebe, něco ve mně praská..A ranní probuzení a slova o štěstí, neboj se to nic není..Pohled a okouzlení a prázdný náměstí, na znamení..
Jenže Ty neslyšíš, jenže Ty neposloucháš..Snad ani nevidíš, nebo spíš nechceš vidětA druhejm závidíš a v očích kapky slaný vody..Zkus změnu, uvidíš. Pak vítej do svobody.
Jsi anděl netušíš, anděl co ze strachu mu utrhali křídla.A až to ucítíš, zkus kašlat na pravidla..Říkej si o mně co chceš, já jsem byl odjakživa blázen..Nevím, co nechápeš, ale vrať se na zem..
Jenže Ty neslyšíš, jenže Ty neposloucháš..Snad ani nevidíš, nebo spíš nechceš vidět.A druhejm závidíš a v očích kapky slaný vody..Zkus změnu, uvidíš. Pak vítej do svobody.
Z posledních pocitů poskládám ještě jednu úžasnou chvíli.Je to tím, že jsi tu, možná tím, že kdysi jsme byli..Ty a já, my dva, dvě nahý těla…Tak neříkej, že jinak si to chtěla,Tak neříkej, neříkej, neříkej mi nic...