Kočka na rozpálený střeše
Tak pojď dnes se mnou bloudit po střechách.Až se tma s nocí sejde, o nic víc přece nejde.Osm ztrát se vleče v zádech každičké z nás.
Pohled můj, ten děsí i strach.A kdo mě zná, ten chodí po špičkách.A kdo přede jako já, ví, devátá už na věži odbíjí. Tak pojď!
R: Jen já, ta kočka z rozpálený střechyznám svět, ať je to peklo nebo ráj.Pár vět ti šeptám a ty mlčíš strachy.Mňau, mňau – když uslyšíš, tak jsem to já!
Obdiv tvůj, ten nosím na tlapkách.Kdo mě zná, ten chodí po špičkách.A kdo přede jako já, ví, že hodina koček už odbíjí.
R: Jen já, ta kočka z rozpálený střechyznám svět, ať je to peklo nebo ráj.Pár vět ti šeptám a ty mlčíš strachy.Mňau, mňau – když uslyšíš, tak jsem to já!
Jen já, ta kočka z rozpálený střechyznám svět, ať je to peklo nebo ráj.Pár vět ti šeptám a ty mlčíš strachy.Mňau, mňau – když uslyšíš, tak jsem to já!
Rec: Pohled můj, ten děsí i strach.A kdo mě zná, ten chodí po špičkách.A kdo přede jako já, ví, devátá už na věži odbíjí.Víš proč?
R: Jen já, ta kočka z rozpálený střechyznám svět, ať je to peklo nebo ráj.Pár vět ti šeptám a ty mlčíš strachy.Mňau, mňau – když uslyšíš, tak jsem to já!
Jen já, ta kočka z rozpálený střechyznám svět, ať je to peklo nebo ráj.Pár vět ti šeptám a ty mlčíš strachy.Mňau, mňau – když uslyšíš, tak jsem to já